Při soužití s dětmi vznikají v zásadě dva druhy problémů: Děti něco chtějí a rodiče říkají „ne“, nebo si něco přejí rodiče a děti to odmítají. Autorka na mnoha příkladech ukazuje, jak lze v takových situacích využít nenásilnou komunikaci podle Marshalla Rosenberga a udržet mezi rodiči a dětmi dobré vztahy tak, že se všichni budou cítit dobře. Autorka považuje nenásilnou komunikaci za alternativu běžně užívaných trestů a metodu, jež dítětem nemanipuluje a uznává jeho vůli, aniž by jí však vždy ustupovala. Při tom ovšem upozorňuje na nutnost stanovení hranic v zájmu ochrany dítěte a na to, že v průběhu vývoje dítě přebírá stále více zodpovědnosti, zatímco rodičovská moc slábne. Také poukazuje na to, že dítě potřebuje svobodu, aby si mohlo některé věci samo zažít a vyzkoušet. Podnětem pro bohatě strukturovanou knihu byl autorčin osobní i profesní život.

Britta Hahn je praktická lékařka, homeopatka, psychoterapeutka a matka čtyř dětí. Ve své knize Ale já chci tohle, mami uvádí rodiče do světa nenásilné komunikace podle Marshalla Rosenberga. V živých a autentických dialozích líčí své životní zkušenosti nejen s vlastními dětmi.

Termín nenásilná komunikace se zříká jazykového násilí. Často však vyvolává podráždění a rodiče říkají, „To my nepotřebujeme, my se v naší rodině nebijeme.“ Z tohoto důvodu také můžeme hovořit o komunikaci či jazyku, který prospívá mezilidským vztahům. Tato řeč nám pomáhá utvářet vztahy tak, abychom si vzájemně prospívali a zůstávali přáteli. A to i tehdy, když dojde ke konfliktům. A ke konfliktům nutně dochází, a to tím více, čím blíže k sobě lidé žijí. 

I vaše děti se tomuto jazyku naučí a půjde jim to snadno a hravě – stejně jako se od nás učí i jiným věcem. A to zase udělá radost vám. Může se potom stát, že budete křičet: „Tady se už zase všechno povaluje“ a vaše dítě s klidem pronese: „Mami, ty jsi vzteklá, protože potřebuješ mít doma pořádek?“

S pomocí knihy Ale já chci tohle, mami se naučíte místo křiku: „Vypni už konečně to rádio!“ reagovat tak, aby vaše sdělení obsahovalo tři prvky: posouzení toho, co dítě udělalo, můj pocit, když toto chování pozoruji, a důsledky, které z toho pro mě vyplývají. „To rádio je zapnuté, je pro mě moc nahlas, jsem z toho nervózní, jelikož potřebuji pozornost na práci, a to se mi podaří, když se to rádio vypne. Vypni prosím to rádio.“

Takhle nějak to synovi řekla sama autorka knihy při další příležitosti. Byla naprosto překvapená, když se na ni ohromeně podíval, vzal si sluchátka a pronesl: „To je zvláštní, já se při hudbě soustředím dobře. Když to ty neumíš, vezmu si sluchátka, ty se pak budeš moct soustředit a já můžu dál poslouchat hudbu.“

„Pochopila jsem, že mi druhý člověk dokáže lépe naslouchat, když budu mluvit o svých potřebách, a nikoli o negativních důsledcích, které jeho chování vyvolává. Byla jsem nadšená spolupracujícími reakcemi dětí.“

Dr. med. Britta Hahn je praktická lékařka, homeopatka, psychoterapeutka a matka čtyř dětí. Žije a pracuje v německém Villingen-Schwenningen, kde spoluzaložila lesní školku a poblíž i domov pro sociální integraci lidí v krizi. Přednáší a vede semináře. Na knize se autorsky podílela i farářka Ulrike Frey.