Publikace je rozdělena na 3 hlavní části: teoretickoprávní úvod, kapitola o svobodě myšlení, svědomí a náboženského vyznání z ústavněprávního a mezinárodněprávního hlediska a poslední nejrozsáhlejší kapitola: výhrada ve svědomí. V poslední kapitole se podrobně zabývá vymezením výhrady, jejími jednotlivými druhy (např. výhradou vůči vojenské službě, medicínskou výhradou, výhradou vůči přísaze, výhradou v pracovněprávních vztazích, výhradou vůči daňové povinnosti a jinými) a také krátkou analýzou smlouvy mezi SR a Vatikánem o uplatňování výhrady ve svědomí. Práce je doplněna četnou judikaturou ESLP a rozhodnutími ÚS a NSS (v menší míře).Práce si neklade za cíl být komplexní, spíše otevírá diskuzi nad tématem, na některé parciální otázky se snaží odpovědět, nicméně ne na všechny. Jelikož je mezioborová, může zaujmout nejen ústavní právníky, ale také odborníky na správní právo, rodinné právo, ale také trestní právo, medicínské právo nebo jiné. Také právní filozofy a teoretiky, etiky. Obdobná publikace je na trhu pouze jedna - a to na Slovensku - v podobě sborníku z mezinárodní konference (vydaná Ústavem pro vztahy státu a církví).