Kulaté jubileum Masarykovy univerzity vyzývá k ohlédnutí po její historii. Autorský tým šesti historiků tak činí popularizační formou za doprovodu unikátních fotografií a obrazových materiálů. Příběh univerzity přibližuje v souvislosti s proměnami domácího vysokého školství a vědeckého a technického vývoje a s osudy několika generací v politických turbulencích 20. století. V knize se také dozvíte:

Proč otázka založení brněnské univerzity vyvolala před rokem 1918 demonstrace i krveprolití.
Co spojovalo mladou univerzitu se skladatelem Leošem Janáčkem.
Proč se řada členů profesorského sboru zapojila do odboje a co se za protektorátu odehrávalo na uzavřených fakultách.
Jak se měnily univerzitní a studentské festivity od promoci a Majálesů po nucené oslavy Prvního máje.
Jak vypadal každodenní život studentů za první republiky i normalizace.
Za jakých podmínek na univerzitu pronikaly první počítače.
Jak se zrodila univerzitní polární základna na pobřeží ostrova Jamese Rosse v Antarktidě.
Jak se akademická obec vyrovnávala s dědictvím čtyřiceti let totality a novými trendy po roce 1989.
Za jakých okolností vznikaly nové fakulty.
Že univerzita otvírá své brány i školákům a seniorům.
Kterých výzkumných úspěchů univerzity posledních let si nejvíce všímala média.
Pro čtenáře může být překvapující uvědomění, z jak skromných podmínek a za jakých existenčních zápasů univerzita vyrůstala do současné podoby velkolepé instituce, disponující unikátním moderním kampusem, navštěvované desítkami tisíc studentů a ovlivňující nejen své město a jihomoravský region, ale v podstatě celou Českou republiku. Autoři představují druhou českou univerzitu v kontextu města Brna i v rámci „velkých“ dějin. Vysoké školy stály vždy v popředí politického zájmu a ve zvratech 20. století se příslušníci Masarykovy univerzity často exponovali. Díky tomu lze Kalendárium Masarykovy univerzity pročítat i jako české dějiny uplynulého století v malém. Příběh jedné instituce totiž může sloužit jako zrcadlo celé společnosti.