"Tajemství vytváří dějiny a konstituuje lidskou duši", tvrdí v jednom z esejů českobudějovický spisovatel, básník a esejista Věroslav Mertl. Jak doznává, deníkové záznamy začal psát na popud svého otce už jako osmiletý chlapec. Je si ovšem vědom určité problematičnosti a subjektivnosti deníkových poznámek a postřehů, ale domnívá se, že i ony náleží do publikovatelné literatury a nejsou vždy jen privátní záležitostí. To potvrzuje i úspěch jeho knihy deníkových úvah a reflexí Kruhy pod očima, která vyšla v roce 1995 a zahrnovala texty z let 1954 až 1994. Na ni volně navazuje "druhá kniha" Kruhů pod očima, v níž je Mertl důvtipným, někdy i nesmiřitelným glosátorem a kritikem vnějšího životaběhu, ale především filosofujícím a moudrým člověkem, odmítajícím nápory postmoderního relativismu hodnot a naopak se navracejícím v duchu své hloubce křesťanské víry a morálky k hodnotám a jistotám trvalým a sebezáchovným.