Kniha je pokusem o pochopení situace, do níž se dostávají lidé, kteří z nějakého důvodu "slyší hlasy". Výklad tohoto stavu není pojat čistě psychiatricky - zahrnuje stručný pohled do historie i současné příběhy lidí, kteří buď podstoupili psychologickou či psychiatrickou terapii, nebo těch, kteří vnímají svá setkání s "hlasy" jako jakýsi vyšší zážitek, ne nutně vyvolaný psychickou chorobou. Víc než polovina knihy je věnována rozboru této situace -- a to jak z hlediska psychiatrického, tak z hlediska, které poskytuje čtenáři možnou nepsychiatrickou perspektivu výkladu tohoto stavu. Zároveň se autoři snaží nabídnout lidem, kteří se do této situace dostali, možné způsoby, jak se s ní vyrovnat: ať už sami, či s aktivní pomocí skupiny nebo terapeuta. "Hlasy" slyšené pouze v hlavě jsou subjektivním zážitkem jednotlivých lidí a hlavním poselstvím knihy je návod, jak je začlenit do svého života jako tvořivý pozitivní vliv.