Kniha se věnuje aktuálnímu tématu populačního a individuálního stárnutí, ke kterému přistupuje z užšího pohledu autonomie seniorů. Uchování autonomie ve stáří je v publikaci zachyceno i z „opačné strany“ − prostřednictvím střední generace, jejíž vlastní autonomie je s nezávislostí generace nejstarší více či méně spjata. Kniha podává rozsáhlý přehled teoretické literatury vážící se k tématu stárnutí, stáří a autonomie, který je doplněn konkrétními výsledky empirických výzkumů. Mnohostranně pojednává rovněž o mezigeneračních vztazích a okolnostech směny pomoci a podpory v příbuzenstvu.
Kniha je určena odborné veřejnost, zejména sociologům nebo odborníkům v gerontologických oborech, v sociální politice, sociální práci ap. Je adresována také vysokoškolským studentům sociologie, sociální práce, andragogiky, psychologie aj. Osloví i čtenáře z praxe, kterých se téma stárnutí a stáří v jejich práci „jakkoli“ dotýká.